Oblasti využití mediace

  • v insolvenčním řízení
  • obchodní spory
  • spory ze spotřebitelských smluv
  • pracovněprávní spory
  • spory vzešlé z nájemních vztahů
  • spory rodinné, včetně těch týkajících se vypořádání zaniklého společného jmění manželů, výchovy a výživy nezletilých dětí, styku rodičů, prarodičů, vypořádání dědictví

Účelem institutu narovnání prostřednictvím zapsaného mediátora není zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají, ale předejít dalším nesrovnalostem nebo sporům tím, že se původní závazek, v němž se sporné právo vyskytlo, zruší a nahradí se závazkem novým – a k hledání takového řešení je mediační proces „jako stvořený“.

Ke zvážení obchodního úspěchu při soudním jednání je třeba vzít v úvahu konkrétní podmínky případu (sílu důkazních prostředků, reálnost alespoň částečného vymožení pohledávky po letech soudních sporů atd.), případně odborné posudky a další dostupné podklady a také aktuální judikaturu či jiná rozhodnutí příslušné autority v obdobných případech. Po zvážení všech okolností může být ukončení sporu formou narovnání (odpovídající mediační dohodou) tím nejlepším východiskem.

Při řešení rodinných sporů je přidanou hodnotou mediace možnost zohlednit i ty potřeby účastníků a jejich nezletilých dětí, které není možné zakomponovat do soudních rozhodnutí – zejména z důvodu judikované „nevykonatelnosti“. Pokud si však účastníci mediace dohodnou nad rámec dokumentů předkládaných soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí další pravidla rodinné komunikace, pravidla výchovy dětí a jiné principy, bývají tato pravidla dodržována právě proto, že k nim všichni dospěli v dobrovolném procesu, kde mohli vyjádřit i své limity a potřeby a tyto jsou ostatními rodin-nými příslušníky uznány a respektovány.